Vítejte na stránkách Mont Blanc MTB teamu. Náš team sdružuje bikery, kteří si rádi zazávodí, ale i hobby jezdce či naprosté pohodáře. Jde nám hlavně o dobrou partu, ale pyšníme se i dobrými výsledky. Pokud máte rádi cyklistiku, přidejte se k nám. Vše důležité nejen o nás, ale i o našich akcích, plánech, sponzorech a dění v MTB naleznete na těchto stránkách. V případě dotazů nás kontaktujte. Děkujeme a těšíme se na společné zážitky.
I když máme v názvu klubu MTB, už loni jsem zkusil tenhle silniční závod, a moc se mi líbil: startovné lidové, distance tak akorát, trať vesměs rovinatá... Jak už to tak bývá, na jaře plánovalo účast okolo pěti borců, kteří s postupem času začali odpadat. Přidalo tomu i počasí, 13ºC, a vydatný déšť po celé republice. A to den předtím bylo skoro 30ºC.
Prvomájový průvod jsme se letos rozhodli mimořádně vyměnit za zbrusu nový maraton Bike de Luxe v Hlinsku v Čechách, a provolávání hesel zaměnili za nelidské skřeky a nadávky. A přitom ráno to vypadalo tak krásně. Dostal jsem důvěru k sepsání prvomájového manifestu. Nuže…
Do Hlinska jsme přijeli v poměrně silné (rozuměj početné) sestavě. Vedle mé zbytečnosti ještě týmový leader Dándý, Maty (my tři jsme se přihlásili na dlouhou trať 74 km, převýšení Sněžka, které bylo zároveň otevřeným mistrovstvím Pardubického kraje). Dále Petr Zlatohlávek a nová akvizice Vojta Sedláček, který jel svůj první MTB závod. V nohách má zkušenosti se silnicí, ale tohle bylo jiné kafe…
Jak už víte, tak ani během svého pobytu v Jůesej nezahálím a závodím a abych za své startovné které se pohybuje okolo 60-90USD něco dostal rozhodl jsem se závodit v kategorii endurance, což jsou 4 hodinové závody a počítá se počet ujetých kol. Můj první endurance závod byl v Tuscarora, což je cca dvě hodiny autem od bydliště, takže vstávám před pátou, což by nebylo tak hrozné, kdybych večer nebyl fandit Flyers ve Philadeplhii a do postele se nedostal v jednu ránu. Ještě, že vedu řádný život a mám naspáno do zásoby.
Zdravím všechny příznivce horské cylistiky a rád bych se podělil o zážitek z XC závodu ve Vesci u Liberce. Vše začlo jak to tak bývá velmi nenápadně. Bývalý kolegové z práce se rozhodli, že je potřeba trochu zasportovat a ukázat svoje přednosti a dovednosti. Bohužel měli smůlu na výběr závodu, i když 200tis price money pro vítěze je skutečnost velmi lákavá.
Přemluvili tedy své nadřízené, přihlásili sérii čtyř závodů určenou pouze pro firemní teamy a vyrobili dresy. Až do tohoto okamžiku bylo vše v pořádku. Účastníci poladili formu třikrát na spinningu v zimě a někteří byli dokonce i na lyžích.
Při pročítání emailů,jsem narazil na tip od Náčelníka na závody Symbio+Cross Country team 2012. Jako doplňkový závod se jely tandemy (dospělák+dítě) a to mě zaujalo. Z mlaďasem jsme se dohodli, že do toho půjdem, třeba z toho bude nějaký zajímavý umístění. Ač meteorologové slibovali dešťivý víkend, tak se jejich předpověď nenaplnila a v sobotu bylo krásně slunečno. Tak jsme vyrazili směr Liberec. V místě závodu byl krásnej klídek, protože hlavní disciplína závody teamů v XC byly až v 13 hodin. My startovali 10 hodin. Vyzvedli jsme číslo a čip a šli si z ostatníma tréninkově projet trať. A málem jsme dozávodili. V půlce tratě na nás čekala překážka v podobě dvou klád.Slejzám z kola jako ostatní,abych ho přenesl. Zato mladej si to prohasí kolem, s úmyslem to snad skočit či co. Zapích to do nich, udělal stojku a svalil se do trávy. Naštěstí se mu nic nestalo.
Po roční pouze jsem vyrazil opět na závod CMT. Chuť zazávodit si měl i můj syn David. Zázemí se přesunulo do kempu Zlatá Koruna u Rájova. Tím pádem mě čekala trať,kterou jsem neznal. Jako první se na start postavil mladej. Letos,ale poskočil do starší kategorie, tak jsem žádnej velkej zázrak nečekal. Trať měli namotanou v areálu kempu z výjezdem na kraj lesíka. Závod byl vypsán na dvě kola. Start se povedl a držel se mezi prvníma pěti. Slabým místem se bohužel stal onen výjezd, v obou kolech zde ztratil pár pozic. Holt starším klukum nestačil, ale bojoval statečně.
Jak začít, tak asi takhle: můj bike doznal jisté změny, od doby, kdy jsem si ho pořídil a nutno dodat, že změny spíše k horšímu. Nebudu vyjmenovávat všechny nedostatky, ale ještě chvíli a dostane nálepku „Veterán“, kterým vlastně už je, po všech bojích na maratonech. A tak není divu, že chodím po obchodech, listuji v odborných časopisech, surfuji po Internetu a hledám si nového spolubojovníka.
Protože se momentálně nacházím o poznání níže a jižněji než je můj milovaný Ždár, tak nám začíná závodní sezóna docela brzy. Ale díky příznivému počasí mám docela naježděno, tak proč nezačít pěkně zhurta. První závod má totiž 50mil, což je 80km. Ale vzhledem k tomu, že je to závod i pro cyklokrosaře, tak naštěstí trať není příliš náročná.
Na prahu nové sezony bychom rádi představili našeho dalšího partnera, který nám pomáhá nejen sponzorsky zajišťovat tento nákladný sport, ale spoustě z nás kryje záda i v osobním životě. Již tři roky je partnerem Živnostenská pojišťovací, akciová společnost. A jsme rádi, že Pavel Drášil, předseda představenstva společnosti, je aktivním bikerem, který s naším klubem úzce spolupracuje a trénuje.
Pavla jsem trochu vyzpovídal a byl jsem překvapen, jaký sportsmen se z něho vyklubal, a obdivuju ho, protože díky práci a sportu se rozhodně nenudí.
Pavle, popiš mi prosím Živnostenskou pojišťovací akciovou společnost:
První závod letošní sezony je tu. Přijíždím již v půl desáté a jdu na registraci, po cestě potkávám už pár borců. Podle jejich dresů tuším, že bude velice silná konkurence. Počasí vypadá zatím docela pěkně, je menší vrstva přimrzlého sněhu a zdá se, že závod bude rychlý a bez bláta. Lehce po desáté se jedu projet směr brod, okouknu ho a projedu a pak se podívám do lesa, jak vypadá závodní trasa. Vše se jeví opravdu skvěle.
Již v červenci jsem se rozhodl, že po několika letech slibování, se skutečně postavím na start slavné Jizerské 50. Ale už v červenci jsem se rozhodl, že termín je dost brzy a nikdy jsem závod na běžkách nejel, že napoprvé dám Intersport Jizerskou 25. A potom, co se dělo v neděli 8.1. 2012 v Jizerkách rozhodně nelituji. I když jsem stál letos poprvé na lyžích - skvělý zážitek, umocněný náročným počasím, rozhodně stál za to!
28.9.2011 se jel luxusní závod 3člených hlídek ŽACLÉŘSKÁ 70KA.
Jak název naznačuje místem určení, bude to hodně do kopce. Všechno na co jsou bajkeři zvyklí, tak bylo jinak. A právě to bylo naprosto super změna stereotypu v závodní sezóně. Už jen proto doporučuji závod všem, co jsou schopni dát do kupy 3člennou hlídku bajkerů.
Blíží se konec září a já sí říkám, že pro tento rok už mám odjety všechny závody a můžu si odpočinout a taky se víc věnovat rodince. Jenže jak už to bývá, tak vše bylo jinak ;o)
Předpověd počasí udávala, že první říjnový víkend má být excelentní počasí - až 20°C. Usedám k počítači a na netu hledám, jestli se NÁHODOU ;oD nejede nějaký závod v okolí. Našel jsem závod Chomutov Tour, který se koná 1.10.2011 v Bezručově údolí kousek za Chomutovem.
Po letošním trénikovo-závodním výpadku se mi v září podařilo najezdit nějaký ten kilometřík a začínají mě svědět ruce na řídítkách, tak si říkám, že bych mohl zkusit nějaký závod. Po hledání na internetu objevuji, že se jedny závody konají hned za rohem. Tak si říkám, že za zkoušku dám maximalně 30 USD startovného a přihlašuji se. Předsevzetí, že to vezmu jako příjemné strávení neděle a nebudu se stresovat, bere velmi rychle za své a už od středy zkoumám předpověď počasí, sleduji rosný bod, vývoj teploty a očekávané srážky, abych zvolil optimální obutí a správně nastavil tlak ve vidlici a tlumiči. (což se stejně nakonec nepovedlo).
Když jsem se v úterý dozvěděl, že se v sobotu jede asi kilometr od baráku bajkový orienťák, bylo jasný, že to zkusím. Musím přeci známým rejpalům z týmu vyvrátit svoji pověst věčně dezorientovaného závodníka. Zbývalo jen sehnat parťáka, protože se jednalo o závod dvojic.
Volba jasně padla na Kamila, mého trenéra, a tréninkového partnera. Za prvé proto, že jezdí jako liťák, za druhé se dobře orientuje. Už hodněkrát se osvědčil v rumunské divočině, když jsme bloudili. Trochu se nechal přemlouvat, ale nakonec se slovy “ty to tam znáš, to je výhoda“, souhlasil.
