28.9.2011 se jel luxusní závod 3člených hlídek ŽACLÉŘSKÁ 70KA.
Jak název naznačuje místem určení, bude to hodně do kopce. Všechno na co jsou bajkeři zvyklí, tak bylo jinak. A právě to bylo naprosto super změna stereotypu v závodní sezóně. Už jen proto doporučuji závod všem, co jsou schopni dát do kupy 3člennou hlídku bajkerů.
Co bylo jinak: 1) bylo to ve středu 2)nebyl hromadný start, ale jedete proti chronometru na MTB 3) nejedete sám, ale v 3členné hlídce a nesmíte se vzdálit od sebe na 100m 4) můžete se podporovat a tahat na provaze, protože vždycky má někdo krizi.
Nakonec po všech změnách jsem dorazili 2 týmy na závod. Což považuji za úspěch, protože kdo může dát do kupy 2 týmy? Počasí vyzývalo k výkonu. Jeli jsme tu nejnabitější kategorii a na startu jsem potkal Okrouhlíka, Horáka atd. bylo jasné , že pojedeme už jen o druhé místo. Překotné přípravy, lehké rozjetí a na start, který byl hodně do kopce.
Dlouho nám trvalo, než jsem našli optimální tempo a začali si pomáhat. Čímž jsme vytvořili kompaktní těleso, jako jeden muž. Trasa nebyla příliš technicky náročná jen ty 20%ní kopce, naštěstí po asfaltu. Začali jsme takticky pomalu, ale jistě, přece jen je to na 3h. I když jsme nejeli úplně rychle, tak se nám podařilo několik hlídek před námi dojet. To bylo dosti motivující k dalšímu výkonu a formu jsme ladili na trase občerstvovací stanicí, proto máme takové hezké fotky. Tým, který vyhrál nemá ani jednu, protože je nikdo nestihl vyfotit. Jediná svízelná situace nastala v jednom ze sjezdů , kde jsme všichni 3 nestihli zareagovat na zatáčku a jeli rovně. Trochu jsem to řízl i přes pole cestou necestou a zase se vrátili zpět na trasu.
Na cca 60km jsme se sjeli s dalšími 3mi hlídkami a začal stíhací závod po silnici pod předposlední kopec. Už jsem cítil značnou únavu a moc jsem si nevěřil na tak vysoké tempo do kopce. Přiřítili jsem se pod něj do první zatáčky a Milan se ujal vedení. Uběhlo 200m a ohlídnu se jak to vypadá a za námi nikdo. To mě lehce uklidnilo i když jsem věděl , že je se mnou konec a cítil jsem, jak mě každým šlápnutím ztrácím sílu. Takhle na kopec nedojedu to bylo jasné. Musím si dát gel a snad přežiju. Já už neměl a tak přišla na řadu tymová pomoc. „borci, máte gel“ Milan mě zachránil a pak už nebylo co řešit. Dojeli jsme do cíle po 3h17m. Byl jsem celkem spokojen i když jsem se neuvěřitelně courali a vlastně se moc nezávodilo, byla to krásná vyjížďka, ale dlouhá.
Dali jsme se do kupy, jako jídlo pití a převlíknout se. Šli jsme si umýt kola a podívat na kluky z druhého týmu jak dojedou. Přesně jsme přišli ke kopci, když to Pavel Balák hrnul nahoru div si nezlomil nohy, jakou tam měl pilu.
Celkově jsme byli 17tý a tak jediná šance je tombola. Hlavní cena zapletená kola MTB Shimano XTR? Bohužel o fous nám to uteklo.
Krásný závod a super zážitek všem doporučuji.
Matty
